Možnost seznámit se s výsledky výzkumu a vývoje nanomateriálů v ČR a zahraničí i s konkrétními aplikacemi a osobně poznat přední světové vědce zabývajícími se nanotechnologiemi měli účastníci VI. ročníku mezinárodní konference NANOCON´14. Tuto akci pořádala Česká společnost pro nové materiály a technologie ve dnech 5. -7. listopadu 2014 v Brně ve spolupráci s Regionálním centrem pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) při Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a společností TANGER.
Pro čtyři stovky účastníků z 35 zemí čtyř kontinentů bylo na konferenci předneseno téměř 90 odborných přednášek týkajících se 5 různých tematických oblastí. Skončená konference NANOCON tak potvrdila, že je největší akcí svého druhu pořádanou v České republice a že patří mezi největší konference v oboru nanotechnologií ve středoevropském regionu.
S úvodní plenární přednáškou nazvanou „The Advent of Mesoscopic Solar Cells“, vystoupil profesor Michael Graetzel z Ecole Polytechnique de Lausanne ze Švýcarska,vynálezce barvivem senzitizovaného solárního článku a jeden z deseti nejcitovanějších chemiků na světě, jehož jméno se pravidelně objevuje v návrzích na Nobelovu cenu. Seznámil v ní přítomné s výsledky posledních testů nových solárních článků na bázi perovskitů a hybridních materiálů Tyto články už nyní vykazují účinnost 18 % a vědci předpokládají, že se jim tento parametr podaří ještě podstatně zvýšit. Další plenární řečník – profesor Krzysztof Matyjaszewski z Carnegie Mellon University v Pittsburghu (USA), který je spoluautorem 50 patentovaných a využívaných technologií, potvrdil svou pověst globálního guru v oblasti polymerní chemie a ve své přednášce „Nanostructured Functional Materials by Taming Radicals“ nastínil široké možnosti využití polymerních materiálů například k výrobě nanomateriálů, zdravotnických materiálů, kosmetiky nebo elektroniky.
Přednášky v jednotlivých tematických sekcích se týkaly přípravy, unikátních vlastností, aplikací i toxicity nanomateriálů. Účastníci vyslechli příspěvky o vlastnostech a aplikacích široké škály nanomateriálů, například na bázi nulmocného železa, zlata, stříbra nebo titanu, ale také o kvantových tečkách, nanokompozitech, uhlíkových nanostrukturách včetně grafenu, dále o materiálech pro elektroniku a optiku, nanokeramických materiálech nebo nanovláknech. Svým příspěvkem o převratných možnostech supramolekulární kvantové spintroniky zaujal profesor Mario Ruben z Technologického institutu v Karlsruhe (Německo). Bohuslav Rezek z Fyzikálního ústavu AV ČR, v.v.i. představil široký aplikační potenciál nanokrystalických diamantových tenkých filmů v elektronice, chemii nebo biologii. Alexander Riss z Vídeňské technologické univerzity (Rakousko) přítomné přesvědčil, že lze pomocí skenovací tunelové mikroskopie a spektroskopie (STM/STS) přesně zobrazit chemickou vazbu mezi molekulami.
Zaslouženou pozornost vzbudily přednášky týkající se využití nanomateriálů v medicíně, například pro hojení ran, cílený transport léčiv či zobrazování nádorů. Pokrok své výzkumné skupiny ve výzkumu porózních, trojrozměrných hydrogelových nanočástic, které mohou sloužit jako biokatalyzátor nebo fluorescenční medium či jako multifunkční platforma při vývoji optických bio senzorů, nastínil Alexander Eychmüller z Technické univerzity v Drážďanech.V programu konference nezůstal stranou pozornosti ani vliv nanomateriálů na životní prostředí a zdraví obyvatel. Velký zájem účastníků vzbudilo například vystoupení Eleonore Fröhlichové ze Zdravotnické univerzity v rakouském Grazu, která seznámila přítomné s výsledky in-vitro testů dlouhodobého působení nanočástic (konkrétně polystyrénových částic, uhlíkových nanotrubic a nanočástic oxidu křemičitého) obsažených v okolním prostředí, ale též v potravinách, spotřebních a medicínských produktech, na lidský organismus.
Cenu Dr. Tasila Prnky, zakladatele konference a propagátora nanotechnologií v ČR, pro nejlepší přednášku mladého vědce mladšího 33 let získala Simona Steponkiene z Národního ústavu rakoviny Vilnijuské univerzity (Litva) za přednášku „Aplikace funkcionalizovaných kvantových teček v cílené nádorové terapii“.
V posterové sekci se představilo rekordních 250 účastníků. Svým věcným obsahem a grafickým zpracováním odbornou porotu nejvíce zaujal poster Alexandra Kromky z Fyzikálního ústavu AV ČR, v.v.i. znázorňující způsob utváření trojrozměrných diamantových membrán pro mikrofluidní systémy. Mezi třemi nejlepšími byl vyhodnocen plakát Fatmy Yalcinkayi z Textilní fakulty Technické univerzity v Liberci popisující výrobu antibakteriální textilie z příze pokryté nanokompozitním vláknem oxidu měďnatého.
Právě skončený ročník konference NANOCON´14 potvrdil, že se tato akce stává vyhledávaným místem setkání české nanotechnologické komunity. Výsledky svého snažení na poli nanomateriálů v Brně představilo 14 univerzit a vysokých škol, 11 výzkumných ústavů Akademie věd ČR a další výzkumné organizace, např. Ústav jaderného výzkumu v Řeži, a.s., Státní zdravotní ústav nebo Český metrologický institut. Účast pětadvaceti subjektů soukromého sektoru, zpravidla výrobních podniků se silným výzkumným zázemím potvrdila, že nanotechnologie už v ČR dávno opustily prostředí výzkumných laboratoří.
Například odborníci ze společnosti CONTIPRO Biotech představili vyvíjený nanovlákenný materiál z chemicky upravené kyseliny hyaluronové, kterou tato biotechnologická firma z Dolní Dobrouče ve východních Čechách průmyslově vyrábí. Petr Straka z firmy Asio z Jiříkovic předestřel možnosti využití nanovlákenných filtrů pro čištění vzduchu ve vodárenských zařízeních. O plazmových systémech brněnské spin-off firmy ROPLASS, které jsou určené pro modifikaci různých materiálů, hovořil její jednatel, profesor Mirko Černák.
„Letošní ročník konference potvrdil dynamicky stoupající kvalitu výzkumu nanomateriálů v České republice, důraz na dotažení výzkumu do konkrétních aplikací využitelných v průmyslu, zdravotnictví nebo životním prostředí. V Brně ovšem zazněly také skvělé příspěvky z oblasti základního výzkumu. A takové propojení je přesně to, co věda potřebuje“ uvádí profesor Radek Zbořil, ředitel výzkumného centra RCPTM. Jako odborného garanta konference ho těší stále vzrůstající zájem odborníků ze zahraničí o navázání spolupráce s českými experty. Mnozí přitom neskrývají své překvapení nad šíří výzkumných témat v tak malé zemi jako je Česká republika, erudicí našich výzkumníků, moderně vybavenými laboratořemi a dosaženými výsledky.
Jeho slova potvrzuje například profesor Rajender Varma z Agentury pro ochranu životního prostředí USA ze Cincinnati, jehož výzkumná skupina spolupracuje s odborníky z olomouckého centra RCPTM na aplikacích nanomateriálů v heterogenní katalýze. Profesor Bengt Fadeelz Karolinska Institutu ve Stockholmu, specializující se na toxicitu nanomateriálů, včetně uhlíkových nanotrubic a grafenu, a jejich účinků na imunitní systém, využil konferenci k projednání detailů spolupráce s Ústavem experimentální medicíny AV ČR, v.v.i. A Marija Perovič z Ústavu nukleárních věd Vinca z Bělehradu (Srbsko), uznávaná odbornice na charakterizaci magnetických nanočástic, jednala s kolegy z brněnského Ústavu fyziky materiálů AV ČR, v.v.i. o pokračování společného výzkumu vlastností těchto nanostruktur.
Ze zahraničí letos přijelo na konferenci NANOCON více než 40 procent účastníků. Nejpočetnější zahraniční zastoupení na konferenci mělo Rusko, Slovensko, Polsko a Německo. Výsledky svého bádání v Brně představili též vědci ze vzdálenějších zemí, včetně USA, Brazílie, Japonska, Indie nebo Číny.
Zájem podnikatelské sféry o nanomateriály dokládá fakt, že na konferenci v doprovodném programu vystavilo své výrobky a předvedlo laboratorní a měřicí techniku, jakož i laboratorní chemikálie, nanočástice a další materiály celkem třináct firem působící na českém i globálním trhu. Více informací o konferenci je k dispozici na www.nanocon.eu.
Příští ročník konference NANOCON se uskuteční opět v Brně ve dnech 14. – 16. října 2015.
Jiřina Shrbená
předsedkyně programového výboru konference NANOCON a vedoucí nanosekce ČSNMT